FUBO racing team na runLABErun

Labe – řeka, která pramení v Krkonoších a vlévá se do Severního moře. Je jednou z největších řek a vodních cest v Evropě. Tak proč nezávodit v prostředí, tak krásného přírodního kolosu? 

Závod runLABErun zorganizovali nadšení běžci pro stejně nadšené běžce, jako jsou oni. Závod měří 380 km, začíná ve Špindlu a končí v Děčíně. Závod, který trvá 2 dny, je rozdělen do 36 úseků různých délek a obtížností. Týmy mohou mít až 12 členů a záleží pouze na nich, jak si úseky mezi sebou rozdělí.

Letošního 6. ročníku se zúčastnil i náš FUBO racing team, který se přes všechny předstartovní komplikace nakonec dokázal složit pouze z rodiny FUBO Gymáků. Pája Červinková, Kačka Štěpánková, Marťa Karlová, Ivet Ficnerová Vránová, Barča Černá, Sára Hebrová, Kuba Vrána, Vašek Bureš, Pepíno Nakládal, Pepa Chmelař, Lukáš Dlesk a Tomáš Plíhal se postavili v sobotu 8.6 na start a čekaly na ně různě obtížné úseky.

Ještě v pondělí před závodem byl náš tým -3 členové, protože nemoc si nevybírá. K původní sestavě se na poslední chvíli přidal Tomáš Plíhal, Pepa Chmelař a Sára Hebrová. Sárka si zpestřila zkouškové období o 2 úseky poblíž Hradce v totální výhni, Tomáš Plíhal nám odběhl 14ti kilometrový úsek z Pardubic v tempu 4:01 (wow, borec!!) a pak si ještě doklusnul domů. Pepovi to prostě běželo samo a vytrhnul nám trn z paty s kopcovitými úseky.

Je to velmi náročný týmový závod a každý ho vnímal jinak. Pocity i fyzická připravenost byly individuální, ale výsledek byl kolektivní. Větší či menší bolístky byly nedílnou součástí.

Například pro Barču to byl první dlouhý závod a první takhle náročná sportovní zkušenost, takže byla patřičně nervózní už několik týdnů předem. "Byla tam bezva atmosféra, lidi si povídali a vtipkovali, páry se při předávání štafety líbali, kamarádi objímali…no a sportovci si jen rychle předali čip a letěli dál :)) Přes den se běželo na prd, bylo vedro a slunce pálilo. V noci to bylo o poznání příjemnější a samozřejmě náročnější na orientaci, ale všechny odbočky byly pěkně značené."  říká Barča.

Marťa je zkušená běžkyně, ale pocity jsou přeci jen jiné, když běžíte ve skupině, než když člověk běží sám za sebe. "…nervozita a strach, že se někde ztratím a celému týmu to pokazím. Bylo vedro, slunko pálilo a já šla na to. Když běžím, tak běžím a nekochám se kolem sebe, navigace říká 700 m rovně, tak běžím, po chvilce hlásí ať se otočím zpět a vrátím se na trasu – začala panika. Rozhlédnu se kolem sebe, nikde žádné značení a přede mnou nikdo. Otočím se a nahoře na kopci vidím běžce, vlevo příkop s kopřivami a za nimi koleje, silnici a dalšího běžce, který na mě mává. Volám na společný whatsapp a doufám, že mi to někdo zvedne a poradí. Naštěstí to zvedl Kuba a radil kudy dál. Ten pocit, že jsem vypadla z tempa a no prostě slzička ukápla… druhý úsek byl v noci a měla jsem z něj obavy. Přeci jen neběhám v jednu v noci. Kupodivu mi sedl nejlépe. Zato třetí úsek, byl nejhorší. Rovinka a mohl to být krásný osobáček. No nic, moc jsem nespala, už v 9 dopoledne bylo 22°C a protivítr. Šlo to od devíti k pěti, pocit těžkých nohou a opět panika, co dál?! Kousla jsem se, že v tom nejsem sama, mám za sebou celý tým a ten mě sleduje, mě motivovalo a já se opět rozeběhla. Jsem vděčná za tuhle zkušenost a prožít víkend s FUBO partou super lidí, kteří neřešili, kdo jak běží, ale důležité bylo si to užít. A my si to, myslím, užili! FUBO týme, Díky!"

Pepíno – kapitola sama pro sebe. Kdo by řekl, že mu je teprve 16 let a už jede takové výkony. I pro něj to byl první závod za FUBO Racing team. "První úsek byl totální pařák. Naštěstí jsem většinu běžel ve stínu. Na sedmém kilometru jsem špatně odbočil a běžel na stezce plné kopřiv, takže jsem si trochu zanadával. Druhý úsek jsem vybíhal ve 4 ráno. Nasadil jsem brutální tempo 4:30 a předběhl asi šest lidí – což mi udělalo obrovskou radost. Bylo krásně chladno a vzduch byl o dost dýchatelnější než předchozí ráno. Nakonec jsem si dal osobáček na 10 km a doteď nechápu, jak jsem to tempo mohl udržet. Poslední úsek jsem měl v kopcích, kousek od Děčína. Držel jsem se strategie rychlých rovinek a seběhů. Byl to asi nejhezčí a nejzábavnější úsek ze závodu."

Pár slov na závěr od Páji, které z velké části děkujeme, že dala do kupy tuhle partičku lidí :) "Laberun jsme s Kačkou poprvé běžely v loňském roce, jako výpomoc jinému týmu a oběma nám naskočila myšlenka složit čistě FUBO tým. Přiznám se, že když týden před závodem začali lidé odpadat, přepadával mě trochu pesimismus. Nahradit již od startu 9 úseků se mi zdálo nereálné. Naštěstí jsme se opět přesvědčili, že jsme správná parta, která si dokáže poradit (moc díky Pepovi, Sárce a Tomovi) a na start jsme šli s tím, že nám přebývají pouze 3 úseky. Celý závod proběhl naprosto hladce, tým šlapal jako hodinky, žádné zádrhely na předávkách a hlavně, žádné zranění! Slyšela jsem již názor, že jsou to "jen 3 úseky na víkend, takže pohoda" :-D. Žádná věta nemůže být realitě vzdálenější, všichni do jednoho jsme se museli poprat s teplem, tmou, únavou, nedostatkem spánku a jednoduše těžce vystoupit ze své komfortní zóny. Jsem hrdá na celý tým, který podal na všech 36 úsecích parádní výkony. Naše celkové 13. místo a 9x první desítka na jednotlivých úsecích jsou jen třešničkou na dortu za skvělým víkendem. Myslím, že oficiální heslo závodu "380km, které vás spojí" přesně vystihuje naše pocity v cíli. Díky vám všem FUBO partičko!

Náš FUBO Racing team obsadil 13. místo!!! z celkem 85ti týmů. Neskutečný!! Moc gratulujeme a děkujeme za tak výbornou reprezentaci našeho gymu.

Před každým z Vás smekáme, jste úžasní! Ať to pro Vás byla jen zastávka v dosažení vyšších cílů, nebo strop Vašeho dosavadního sportovního závodění – tleskáme! Těšíme se, na Vaše další úspěchy ať už jako jednotlivci nebo jako skupina. Přejeme Vám pevné zdraví, lehké nohy a čistou mysl.